Jsme nejen národem velmi šikovných kutilů, ale jsme rovněž národem neuvěřitelných improvizátorů. Svou přirozenou kreativitu však nevyužíváme tím správným směrem. Drtivá většina kutilů, nepoužívá výrobky k účelu, ke kterým byly vyrobeny a vynalezeny. Jde i o nástroje a nářadí. Především ale jde o pracovní chemii, co používáme při svých realizacích. Funguje to asi tak. Pracuji na něčem kovovém. Už to má správné proporce, správný tvar. Vypadá to jako zárodek dokonalého výrobku. Už jen finální povrchová úprava tomu chybí. Kouknu do regálu. Hledám vhodnou barvu. Nacházím však jen barvu na dřevo. Chvíli se ještě snažím prokutat své staré zásoby, ale nakonec beru do rukou štětec a začínám natírat.
Po chvilce už nadávám. Barva nedrží, stéká, hromadí se v jakýchsi vlnách… Nebo potřebuji obnovit těsnění kolem dokola vany. To staré, silikonové už vyschlo a pomalu odchází. Nemám však silikonový tmel. Vezmu d ruky to, co mám v regálu. Jer to nějaký akrylátový tmel v pistoli. A už ho nanáším, hraju si s úhledností spáry. Super, nevypadá to až tak moc špatně. Bohužel jen do chvíle, než děti ve vaně začnou cákat po stěnách.
Poznáváte se v tom malinko? Můj příklad byl tak trochu extrémní, ale faktem je, že řada našich kutilů používá výrobky zcela špatně. Nepřečtou si návody. Nepoužívají barvy a tmely podle doporučení výrobce. Míchají barvy nesprávnými ředidly. A můžu pokračovat dál. Lidi drhnout ocelové předměty skelnými papíry určenými na dřevěné materiály a naopak.
Dnes už existuje pramálo výrobku, které by byly univerzálními. Už to není o tom, že syntetika je na kov, aceton na dřevo. Každý materiál má svoje. A pokud se doporučení výrobce nerespektují, nelze očekávat, že výsledná práce bude lahodit oku, a když náhodou bude, tak určitě ne moc dlouho.
Ano, všechny ty speciální výrobky něco stojí. Kutilství už není žádnou lacinou kratochvílí. Na druhou stranu nám umožní si v domácích podmínkách téměř profesionální výrobky. A o to nám všem jde.
Nezařazené